Sbohem

3. listopadu 2013 v 19:52 | Sim |  Moje řeči
Já jsem se přišla rozloučit...Byly to neskutečné roky, nikdy jsem nečekala, že se takhle chytnu. Odvedla jsem velký kus práce. Musím Vám poděkovat, pomohli jste mi pokračovat a vytvářet tolik různých věcí. Našla jsem tu svůj skrytý talent na básničky, příběhy, sentenx a na mnoho dalších. Spoustu smutku, bolesti, štěstí a radosti, to vše jsem tu prožila spolu s Vámi :) Nesmíte se na mě zlobit...Je přede mnou mnoho povinností a já to zkrátka nestíhám. Myslím, že se tu obejdete i beze mne. Jen doufám, že na mě nezapomenete, tak jako já na Vás! :) Nebudu to tu rušit, ale už se sem nikdy nevrátím...změnila jsem se...a to hodně.

Hodně štěstí, lásky a úspěchů do života! :)
Ještě jednou Vám děkuji.

Sbohem
 

Komentáře na moji fotku? :D

29. října 2013 v 21:25 | Sim |  Moje řeči
O Ahoj :D Vidíte moji ztřeštěnou fotku, protože mě už nebavilo se smát :D Z mého pohledu mi to sluší :DDD Ale nemám moc ráda samochválu, takže už končím. Život je teď těžký...mám celý týden prázdniny, hodně času na přemýšlení a tak. Stále si píšu deník, je to skvělá věc, kdy špatné pocity dám tam. Pokaždé, když ho zavřu je mi lépe...o mnoho lépe. Já už nevím, co psát. Jen vám asi popřeji, dobrou náladu! :))

Nojo :3

28. října 2013 v 12:05 | Sim |  Moje řeči
Já ten předešlý článek nemyslela zle...Lásku neberu jako chybu ;) Jen každý z nás dělá chyby. Ublížila jsem člověku, kterého miluju nade všechno. Hodně jsem si to vyčítala a věřím, že dokážu bejt jiná a lepší :) S V. jsme to probrali a snad dobrý. Věděla jsem, že na tom, co řekne závisí má osoba. Víte bez něj...život nemá cenu. Věřte mi :) On je úplně jiný, nejlepší.
 


Moje chyby

26. října 2013 v 22:13 | Sim |  Moje řeči
Udělala jsem hodně chyb, ale tohle zní za vše...

Bezmoc

10. října 2013 v 19:32 | Sim |  Básně
Zoufalost a smutek,
nevytáhne mě z depek.
To, že si nedokážu pomoct,
je horší jak bezmoc.

Vše v slzách utápím,
už snad nic necítím.
Tak chyť, drž mě,
nenechávej mě na dně.

Nejnádhernější den!

6. října 2013 v 19:09 | Sim |  Moje řeči
Včerejšek byl můj nejnádhernější den! Nejen, že jsme si s V. vynahrazovali úterek, kdy jsme měli půlročí, ale také na mě čekalo nemalé překvapení :) Sešli jsme se ve 3, kdy jsem k němu potichu zezadu přišla a obejmula. Chudák se lekl. Dlouhé přivítání, jelikož jsme se neviděli týden. Dost dlouhá doba...:) Vůbec jsem netušila kam půjdeme. Náš konečný cíl byl Petřín. Nemohla jsem se na něj přestat dívat, styl jakým mluví, jak se tváří...je to něco úžasného. Uvědomila jsem si, že je nenahraditelný, nepostradatelný! Jeho dárek byl vyškrábání iniciálů do pískovce a datum, kdy jsme se dali dohromady. Bylo na něm vidět, že je šťastný, a že je rád, že se mi to líbí. ,,Miluji tě, vezmeš si mě?" To přesně řekl!!! Samozřejmě, že jsem souhlasila. Div jsem se nerozbrečela, cítila jsem tu váhu, ikdyž sňatek v našem věku není normální, ale i tak to pro mě hodně znamenalo. Do teď jsem se z toho neprobrala :D

Omlouvám se...

6. října 2013 v 10:45 | Sim |  Moje řeči
Omlouvám se, ale zatím videa nebudou. Stala jsem se línou, takže nevím, jak to vše bude :) Nezlobte se ;)

Kam dál