Září 2013

Zrušit nebo nezrušit

26. září 2013 v 20:15 | Sim |  Moje řeči
Nevím, stále přemýšlím, že blog zruším, ale né do slova. Jen, že přestanu psát, nikdo to nečte a já bez ohlasu...však víte, člověka to nebaví. Jsem stejně smutná holka jako vždy. Vůbec se to nezměnilo. Existuje to tu tak 2 roky a něco...nevím, jak přesně, jsem líná se podívat :D Škola, práce, testy, úkoly, problémy. Moc mě to zatěžuje a nemám žádný nápad, z mých blogovýh přátel tu už skoro nikdo nezbyl. Je ve hvězdách jak to tady pořeším...:)

Hihi :D

22. září 2013 v 17:01 | Sim |  Moje řeči
Být s ním je pro mě důležitý. On je pro mě všechno. Když mi šeptal do ucha, jestli budu jeho navždy, začala jsem brečet. To jsem vždy chtěla slyšet, podobná slova, kdy víte, že tomu člověku můžete věřit. Už to je 5 měsíců a pořád je to skvělé. Stále si vše připomínám od samého začátku a chápu jaké mám štěstí. Je nepopsatelné, co k V. cítím. Je to nejdůležitější muž mého života, kterýho vždy budu milovat. Nedokážu se na něj zlobit, směju se s ním, uvolním se. Jsem s ním opravdu šťastná, beru ho jako svého prvního a posledního kluka. Hodlám s ním zůstat už napořád. Většina lidí nebo spíše mých přátel ze školy na to moc nevěří, říkají, že tohle vždycky přejde a lidé se rozejdou. Ale to já nehodlám vůbec poslouchat, znám lidi, kteří jsou od svých 16 se stejným partnerem a je jim třeba 22. Moje babi? To měla zrovna tak, já tomu věřím celým srdcem a cítím, že on je ten pravý. Nepustím ho! :D* ♥

Možná zdravý život?

16. září 2013 v 19:07 | Sim |  Moje řeči
Nálada už se lepší! :) Učení ujde, zatím toho není hodně, ale znáte to. Všechno teprve začíná a já zase budu ve velkém stresu. Obávání se každé hodiny, která přijde :D Jinak jsem začala jíst zdravě, běhat apod. Jelikož mám praxi někdy v druhé polovině května řekla jsem si, že prostě musím zhubnout, třeba poprvé za svůj život nebudu muset zastrkávat břicho, ale budu ho mít pevné. Ta představa plochého břicha je neskutečná :3

Tento citát se na mě hodně hodí! :) : Lidé, kteří kritizují tvůj život jsou ti, kteří nepoznají cenu, kterou jsi musel zaplatit, aby si se dostal tam, kde jsi dnes.

Sama...

9. září 2013 v 21:31 | Sim |  Moje řeči
Po roce se ve třídě necítím v bezpečí. Tak strašně sama, kdybych nenavázala konverzaci, nikdo by ji se mnou nenačal. Myslela jsem si, že cestou na střední se vše změní, že se postupem věku lidi dospějou a jsou to stejní hovada jako na základce. Máte strach vůbec něco říct, abyste nebyli za idiota, aby se vám nesmáli. Chodím okolo nich a vím, že jsem jen pro smích. Mám já to vůbec za potřebí? Mám na to, se tomu stále postavit? Co když to nezvládnu a dostanu se do stejné situace jako minule? Všude jen samé škodolibé pohledy. Já nevím, co jsem všem udělala, tak promiňtě, že dýchám, že se učím, že chci, aby ze mnou něco bylo. Všichni plní závistí? Ani nevím...nikdy jsem tohle neviděla jako závist. Asi přitahuju něco, aby ke mě takoví byli. Možná si to zasloužím. Tak sama...

Dokud mám peníze, budu žít. (2)

9. září 2013 v 18:23 | Sim |  Povídky
Chvíli to trvalo, ale ve školním roce je pro mě těžké vymyslet děj tak, aby byl úplně nový a můžu vám zaručit, že v další kapitole to bude hodně zajímavě, ale nejprve si přečtěte tuto :)

Dokud mám peníze, budu žít. (1)

2. září 2013 v 19:32 | Sim |  Povídky
Že bych se znovu dala do psaní? Bude pár kapitol, užijte si tu první! :)

Stále to vidím tak, jako by to bylo včera

1. září 2013 v 20:23 | Sim |  Moje řeči
Stále před sebou vidím večer, kdy jsem ležela v posteli a modlila se o nějakého kluka, který by mě měl rád, kterému by na mě záleželo víc na mě než na sobě, aby mě chápal a všechny věci, které si holky přejí. Možná jste se v předešlých větách viděli. Moc dnů neuplynulo, kdy mi přesně takový kluk stál před očima. Hezčího kluka jsem neviděla...s postavou, která pro mě byla naprosto dokonalá, se zoubkama přesně takovýma jaké mám já sama. Když jsem si s ním psala, bylo to něco jedinečného, těšila jsem se na něj. Chtěla jsem o něm vědět stále víc a víc. Někdy mi docházelo, že jsem se moc prozrazovala...(psala jsem takové věci, které mohly napovědět, že ho chci).